www.sparrow.czwww.sparrow.cz

czech english deutch poland

Milan Kneifel hodnotí sezonu 2010

Již se stává tradicí, že si na podzim sedneme ke kulatému stolu s jezdcem zlínského Pegas Rally Teamu Milanem Kneifelem a položíme na misky vah všechna pozitiva a negativa právě skončené sezony. Jak je pilot Suzuki Ignis S1600 spokojen s výsledky, výkony a vůbec s celou letošní sezónou, se dočtete v následujícím rozhovoru.

Jak jinak začít, než hodnocením uplynulé sezony…

fotografie

„Na letošní sezonu se dívám dvěma pohledy - prvním jsou výsledky, které nebyly takové, jaké jsme si představovali, druhým pohledem jsou výkony na jednotlivých soutěžích, s nimiž panuje spokojenost. Většinou nás trápila technika, hlavně tedy alternátor, ale pokud jsme jeli, bojovali jsme o čelní příčky. Když pomineme Barumku, tak auto fungovalo na výbornou až v Hustopečích. Letos jsme prostě měli smůlu, ale i tohle patří k rally.“

Po několika letech se vrátil ze zahraničí tvůj bývalý spolujezdec Jarda Blažek a hned jste se zase dali dohromady. Byly nějaké problémy se společným návratem do kokpitu nebo jste byli sehraná dvojka od prvních kilometrů?

„Co se týče rally, Jarda nejel minimálně čtyři roky. Logicky tedy chvíli trvalo, než se do toho dostal a než jsme se sehráli. Od Jardy a i z mé strany došlo k nějakým drobným chybám, které jsme si však hned vyříkali. V zahraničí vyspěl. Pohyboval se v Anglii i v prostředí okolo motosportu a po návratu přinesl nový, pozitivní vítr do týmu po stránce marketingu, prezentace a podobných oblastí. Po lidské stránce jsme kamarády už dlouho a víme, co jeden od druhého může čekat, takže zde nebyl žádný problém.“

V loňské sezoně vás nepotkávalo příliš technických problémů. Letos už to z technického hlediska zase tak dobré nebylo…

„Valašskou Rally jsme vedli se slušným náskokem, poškodily se však štefty, levé přední kolo ‘‘uteklo‘‘ a museli jsme ho hledat přibližně hodinu a půl v řece, což byla smůla, kterou jsme docela těžce nesli. Na Šumavě nám odešel v poslední páteční zkoušce alternátor, dostali jsme se však do servisní zóny, kde se vyměnil. Až v průběhu sobotní etapy jsme zjistili, že alternátor něco poškodil a motor vynechával, což na trati se zbytky zimního posypu, nečistotami a tekoucími potůčky vody není na boj o příčky nejvyšší. V Krumlově bylo vše do první noční zkoušky v pořádku. Když jsme však rozsvítili rampu, opět odešel alternátor, přičemž test Kohout - Svatý Ján jsme museli absolvovat bez rampy, posilovače řízení a do cíle jsme dojeli s jedním světlem. Mechanikům se to povedlo dát do kupy až před startem do poslední sobotní sekce, ale dojeli jsme třetí, takže v dané situaci jsme nemohli být nespokojení. Po Krumlově se na Ignisu S1600 vyměnilo vše, co mělo něco společného s elektronikou, a v Hustopečích už bylo vše v pořádku. Zde jsme v závěru udělali několik chyb a ve velmi horkém počasí jsme byli na hranici fyzického vyčerpání.Po velkém, ale vyrovnaném souboji se soupeři, jsme skončili na 3. místě, ačkoli po pátku jsme vedli. Po této soutěži jsem zapracoval na fyzičce. Do Barum Rally jsem nastupoval o šest kilo lehčí a cítil jsem se výborně. Přemíra snahy ale vyústila v incident na retardéru ve sjezdu k lukovské pile na 5. RZ Troják. “

Která ze soutěží se ti letos zdála ze strany pořadatelů nejlépe a nejhůře zvládnutá?

fotografie

„Samozřejmě bych vyzdvihl Barumku, která všechny převyšovala a každoročně plní vysoké standarty, i když bych si přál zařazení úplně nové rychlostní zkoušky. Bohemku a Příbram jsme nejeli, takže nemohu srovnávat. Naopak na Šumavě bych organizaci nerad komentoval, necítil jsem se tam dobře. Organizátoři se chovali nepříjemně. Připadal jsem si spíš jako na ME historiků a současné vozy tam byly jen do počtu. Co se týče dalších soutěží, jsou většinou na stejné úrovni a všechny mají své plusy a mínusy.“

Bylo letos shánění financí náročnější než v minulých sezonách nebo je to stále stejné?

„Pro mě tato sezona byla opravdu těžká, protože jsem neměl na začátku sezony žádný budget. Mám jednoho hlavního sponzora a další partneři mi dávají peníze na jednotlivé soutěže nebo na určité období. Letos jsme měli obrovský problém zajistit rozpočet i na Barum Rally, přičemž dříve nebyl problém na tuto soutěž finance nastřádat. Proto děkuji svým partnerům, že mi umožnili odjet tuto krásnou, i když finančně velmi náročnou soutěž.“

 

Na začátku roku jsi uvedl do chodu projekt rallyarena. Jak se první sezona vyvedla a jakých ohlasů jsi se dočkal od jezdců, kteří zde testovali?

„Jde o uzavřený areál, který využívali jezdci k testování svých soutěžních vozů. Před Barum Rally se intenzivně testovalo každý den. Většinou zde jezdili zahraniční piloti, především z Polska a Slovenska. Z našich jezdců využili služeb rallyareny Jaromír Tarabus s týmem Martina Prokopa na Fordu Fiesta S 2000, Roman Kresta zde nastavoval auta ostatním jezdcům a lesními cestami se proháněl i tovární tým Škoda Motosport v čele s Honzou Kopeckým. Zlatým hřebem byl test Protonu, jehož zástupci si vše pochvalovali. Veškeré ohlasy nás mile překvapily, byl se zde podívat i pan Kopecký z AČR. Projekt se vydařil, byla a je to velice dobrá myšlenka, přičemž to chce ještě dopracovat další, související projekty. Bohužel, česká mentalita je už taková, že všechno nové nebo co by mohlo přinést prospěch jiným, je třeba zadupat do země. Kvůli zabedněnosti jednoho člověka jsme na konci října museli projekt pozastavit. Momentálně intenzivně hledáme náhradní alternativu. Zájemců o testování se hlásí spousta.“

Už máš nějaké představy o nadcházející sezoně?

fotografie

„Představy a sny by byly… Čeká mě jubilejní patnáctá sezona… Byl jsem se podívat v Sanremu, kde jezdily krásné dvoukolky, ale bohužel nemám dostatečný budget na to, abych si nadělil jako dárek k narozeninám zahraniční start nebo novější soutěžní nářadí. Takže pokud vše dobře dopadne a dohodneme se, tak bychom opět chtěli jet MMČR se Suzuki Ignis S1600. Uvidíme, co bude, může dojít i na nejhorší. Vše naznačí až jednání, která nás čekají.“

Za poslední období jsi vystřídal hodně dvoukolek. Jak bys zhodnotil soutěžní speciály, které jsi během posledních pěti let měl možnost řídit?

„Nezapomenutelná a jedinečná, co se týče jízdních vlastností a řízení byla Škoda Felicia Kit Car. Byla velká škoda, že vozy musely být po několika letech dováženy do hmotnosti speciálů S1600. Felicia již nebyla tak konkurenceschopná a vznikl prostor pro spekulace s hmotností. Do Fabie jsem sedl hned z počátku vývoje, měla velký potenciál, ale posléze nebyla homologována, čímž se tahle kapitola uzavřela. Krátce jsem pak jezdil se Suzuki Ignis S1600, který se vyznačuje oproti Felicii velkým výkonem motoru. Dlouho sem si zvykal na jízdní vlastnosti a takovou neposednost, jíž se Ignis vyznačuje. Z Felicie jsem byl zvyklý řídit v podstatě jednou rukou.Této neposednosti jsem se musel naučit využít ve svůj prospěch a s vozem se sžít. Největším zklamáním byl rok 2008, kdy jsem po tratích vodil Peugeot 206 S1600. Auto sice vypadalo v našich barvách úžasně, ale spolehlivost byla katastrofální. Peugeot s názvem Sněhurka bylo nově postavené auto, trpělo mnoha drobnými problémy a výkon motoru značně zaostával za konkurencí. Pak jsem se vrátil k Ignisu. Když bych si měl vybírat bez ohledu na finanční stránku věci, tak by jistě vybral některý z posledních speciálů S1600. Nejraději bych vyzkoušel novější Suzuki Swift S1600, Citroën C2 S1600 nebo na asfaltu výborný Renault Clio S1600. Nedostatek financí nám pravděpodobně dovolí pouze starty s odzkoušeným Ignisem.“

Co bys řekl na závěr?

„Chci poděkovat týmu Sparrow Racing za spolupráci, dále našim partnerů, bez nichž bychom se na tratě nepodívali a samozřejmě děkuji fanouškům, kteří byli letos opět výborní a na Barumce vytvořili v týmových tričkách opravdové peklo.“


     honda civic            Pronájem (Rent) Peugeot 208 VTi R2             skoda fabia s2000



Aktuální podnik


Rally Košice (SVK)
20.10. - 21.10. 2017

Facebook


© 2012 www.sparrow.cz | Code by: PC servis Zlín