www.sparrow.czwww.sparrow.cz

czech english deutch poland

Patrik Hlach hodnotí sezónu MMČR 2006 [rozhovor]

Třetí nejrychlejší posádkou třídy N do 1600 ccm a šestou v konečném pořadí skupiny N byla v letošním Mezinárodním mistrovství České republiky v automobilových soutěžích dvojice týmu ČK motorsport Patrik Hlach a Veronika Matušová. V následujícím rozhovoru se společně s pilotem Hondy Civic 1.6 VTi ohlédneme za právě uplynulou sezónou.

Patriku, před letošní sezónou ses rozhodl přestoupit z nejslabší enkové třídy do silnější šestnáctistovkové hondy. První soutěží byla rakouská Jänner rallye, jejíž tratě byly kompletně pokryty sněhovou pokrývkou. Jak sis zvykal na zcela jiný soutěžní speciál ve specifických podmínkách tak náročné soutěže?
"Rakousko pro mě bylo opravdu kruté a nebudu na ně vzpomínat v dobrém. Vše začalo už při seznamovacích jízdách, když jsme škaredě havarovali s naší tréninkovou corollou. Asi v 90 km/h jsme trefili statek, totálně rozbili celý předek auta a ke všemu jsme si ještě ani nestačili pořádně projet některé erzety. Zhruba polovinu závodu jsem tak jel v podstatě na oči a časy i výsledek v cíli byly pro nás katastrofální. Musel jsem uznat, že na sněhu mi to moc nešlo a byl jsem rád, že jsme vůbec dojeli v pořádku do cíle. S hondou jsem se ani nestačil sžít a v duchu se modlil, aby na nadcházejícím podniku v Klatovech bylo sucho."

Ani na Šumavě jsi ale nakonec neměl možnost vyzkoušet maximální možnosti civicu. Byly zkušenosti získané v Rakousku k něčemu dobré a zrychlil jsi?
"I když jsme v Rakousku absolvovali na sněhu spoustu kilometrů, na Šumavě jsme se zase trápili. Na Činovském okruhu se ale jelo na mokrém asfaltu a mile mě překvapilo, že jsem o tolik nezaostával za špičkou třídy. Než jsme se však stačili rozkoukat a vyzkoušet, jak nám to tentokrát na sněhu půjde, na třetí rychlostní zkoušce nám odešel stálý převod a byli jsme nuceni odstoupit."

Následovala soutěž na Slovensku a domácí Rallye Český Krumlov. Počasí opět nevyšlo a místo sněhu panovaly hodně proměnlivé podmínky se spoustou vody na trati. Byla za tebou půlka sezóny a suché obutí bylo téměř netknuto. Jak se s odstupem času díváš na tuto dvojici soutěží?
"V Tatrách se mi opravdu velmi líbilo. Ať už budu brát v úvahu zázemí, které nám poskytl jeden ze sponzorů pan Danaček, tak i celkový výsledek. Nemohu zapomenout na uklouzanou RZ Zlatníky, která mi opravdu sedla. Možná i proto jsme na této zkoušce dojeli dvě auta startující před námi. Nakonec se mi povedlo poprvé s hondou vystoupit na bednu. Krumlov byla naše srdeční záležitost a jako každý rok, tak i letos se mě doma držela smůla. Po první etapě jsme si hlídali s přehledem třetí místo, jenže v sobotu už na prvních Malontech mi začal vyskakovat druhý rychlostní stupeň. Následující erzety už jsem ho ani nemohl zařadit a musel jet bez něj. Do poslední vložky jsme bojovali o třetí místo, ale bohužel to nevyšlo. Z bramborové medaile jsem byl tehdy moc zklamaný. Každopádně teprve na domácí soutěži jsem poznal, co vlastně honda opravdu dokáže. Po čtvrté soutěži jsem tedy měl konečně pocit, že už s civicem nepatrně umím. :-)"

Extrémně náročná Rally Bohemia se už jela na suchých tratích a ty jsi měl jedinečnou příležitost ukázat, co ses od začátku roku naučil. Jaký jsi měl pocit z chování Hondy Civic oproti Škodě Felicia, se kterou jsi závodil v minulosti?
"Letošní Bohemka byla pro mě asi nejkrásnějším závodem, který jsem kdy jel. Do Boleslavi jsem odjížděl trochu nervózní, protože jsem tam nikdy nestartoval a jelo se poprvé opravdu na suchu. Hlavně jsem nebyl nadšený z trénování, když nám pořadatelé do tréninkového vozu namontovali monitorovací zařízení a byli jsme donuceni jezdit na trati maximální rychlostní 50 km/h. Musím ale přiznat, že i po Bohemce jsem byl ze svého výkonu zklamaný. Připadalo mně, že mi soupeři ještě stále moc ujíždějí. Každopádně tratě byly na Liberecku opravdu krásné a vždy se tam rád vrátím. V rychlých pasážích jsem konečně poznal, jaký je mezi hondou a felicií podstatný rozdíl. Co se týče brzd, podvozku i zrychlení, civic je úplně někde jinde. Honda je i v enku opravdu sportovec a je s ní příjemné svezení. Když k tomu přidám stoprocentní přípravu v dílnách Sparrow racing teamu, je fakt nádherný zážitek s tímto vozem závodit. Splnil se mi tak můj sen a skoro bych řekl, že ´Hondice´ se letos stala takovou mou tajnou milenkou. :-))) Tím v žádném případě nechci říct, že na ´Hořčici´ (exHlachovu zeleno-žlutou Škodu Felicia – pozn. autora) zapomenu, byly to rovněž krásné chvilky a myslím, že jsme s tímto vůbec nejslabším autem v celém startovním poli dokázali hodně."

Blížil se závěr roku a na řadu přišel vrchol sezóny – zlínská Barum rally. V tabulce třídy N2 sis držel pěknou čtvrtou příčku a na bronzovou pozici Ti nezbývalo mnoho. Jaké byly Tvé cíle před tak náročnou soutěží?
"Na Barumku jsem byl velmi nažhavený. Hlavně kvůli tomu, že na Zlínsku mám dost sponzorů, fanoušků, tchýni a startoval zde i Pavel Kundrát, kterého jsem vždy chtěl porazit a s nímž jsem si mohl vůbec poprvé změřit síly v jedné třídě a s totožným autem. Především mi ale šlo o hodně v celkovém hodnocení třídy N2. Před startem jsem si prostě řekl, že pojedu tak, jak nejlépe umím. Snahu jsme však přehnali už na městské superspeciálce, kde jsme dělali hned ve druhé zatáčce hodiny a stálo nás to dost času. Druhý den jsme zatáhli a po Pinduli, která nám dost sedla, jsme si k mému překvapení drželi třetí příčku. Jenže hned nato přišel osudný Troják, měli jsme defekt a po tom, co mi auto ve 160 km/h odmítalo zatáčet a mířili jsme bokem na strom, museli jsme kolo vyměnit. Tím jsme ale ztratili spoustu času a propadli se na poslední místo. Stíhací jízdou jsme se pak doškrábali až na čtvrtou příčku, ale ve snaze o další postup směrem nahoru jsme zhruba 250 metrů před cílem v předposlední zatáčce rallye šli přes střechu. Auto naštěstí dopadlo zpět na kola a s notným poškozením jsme dojeli až do cíle. I přes tento zmíněný kotoul jsme na poslední erzetě nadělili našemu soupeři Kunovskému dvě vteřiny. Spokojeni jsme ale nakonec byli i se čtvrtým místem, protože díky Trojanovu nedojetí jsme se po Barumce posunuli na průběžné třetí místo ve třídě."

O zisku bronzové medaile ve Tvůj prospěch se mohlo rozhodnout už v Třebíči. V podstatě Ti stačilo soutěž dokončit a Jirka Trojan Tě již nemohl přeskočit. Nastupoval jsi na start odhodlán bojovat nebo u Tebe vyhrála strategie dojet bez krizí až do cíle?
"Na Třebíči se už mohlo rozhodnout a byl jsem odhodlán poprat se s Jirkou o bronzový stupínek. Závody však pro mě nezačaly vůbec dobře - těsně před seznamovacími jízdami mi Verča oznámila, že se mnou nemůže kvůli pracovní vytíženosti trénovat. Místo ní tak absolvoval seznamovací jízdy Pavel Kacerovský, čímž mi velmi pomohl. Na start samotné rally už Verča dorazila, Jirka Trojan ale ne. Bylo mi tedy jasné, že mně stačí dojet do cíle. Na druhou stranu jsem ale byl velmi zklamán jeho neúčastí, jelikož takto jsem ho porazit nechtěl. Klidná a celkem bezchybná jízda na dojetí nám nakonec vynesla životní výsledek. Byli jsme druzí ve třídě, třetí v enkách a patřila nám i stříbrná pozice ve smíšených posádkách. Na cílové rampě jsme měli na střeše ´moře´ pohárů, což pro mne byl opravdu dost příjemný pocit a jen tak na ten večer nezapomenu. Navíc jsem už v té chvíli věděl, že si v premiérové sezóně s hondou třetí místo ve třídě udržíme!"

Na závěr roku ses netajil ambicemi startovat na šotolinové Waldviertel rally v Rakousku. Nakonec Tě ale diváci mohli vidět v Příbrami. Co bylo důvodem tohoto rozhodnutí?
"Původně jsem Příbram vůbec neměl jet a uspořené peníze chtěl ´utratit´ právě v Rakousku, jelikož o startu na této šotolinové soutěži jsem už dva roky snil. Nakonec jsem uvážil, že by mi přece jen chyběly nějaké peníze, a tak jsme po dohodě s velezkušeným Frantou Poláčkem odjeli závodit do Příbrami. Mojí chybou jsme tam ale na předposlední erzetě odstoupili ze třetího místa, když jsem přehnal skok přes hlavní a praskla nám pravá poloosa. Velmi překvapen jsem ale byl z Fandova výkonu a již dnes jsme spolu domluveni na další spolupráci v kompletním Mezinárodním mistrovství České republiky 2007. Pokud se nám podaří sehnat dostatek finančních prostředků, chystáme na příští rok i jedno velké překvapení!

Závěrem bych rád prostředníctvím serveru Rally-Mania.cz poděkoval všem fanouškům, spolujezdkyni Verče za to, že to se mnou v autě téměř dvě sezóny vydržela, mojí manželce za trpělivost, šéfovi za tolerantní přístup k mému závodění, manažerce Martině Tomaštíkové, panu Hrabcovi a celému Sparrow racing teamu, týmu ČK motorsport a hlavně svým obchodním partnerům a sponzorům - KOUPELNOVÉ STUDIO DANAČEK, EKOPALIVO BOHEMIA, PRO AUDIT ZLÍN, HBT HOLBOJ, TOMOTANK, RELLA KOUPELNY, SANTECH PLUS, HELLIOS GROUP, SALAŠÍK U BERÁNKA, BELPO-PRODUKT, PODHAJI, ZÁMEČNICTVÍ KOVÁŘ, AUTOCENTRUM KDK, ALSPO ZLÍN, AUTOOPRAVNA TROUP, AUTOSKLO K+M, APM a dalším..."

Text a foto: Pavel Kacerovský, www.foto-kacerovsky.cz

     honda civic            Pronájem (Rent) Peugeot 208 VTi R2             skoda fabia s2000



Aktuální podnik


Valašská rally
23.3. - 25.3. 2018

Facebook


© 2012 www.sparrow.cz | Code by: PC servis Zlín